>>> hlavní stránka * ĉefpaĝo

Esperanto

Co je esperanto?

Esperanto je zdaleka nejrozšířenějším z řady umělých jazyků, které byly vytvořeny ve snaze naplnit myšlenku neutrálního mezinárodního pomocného jazyka. Tato idea – jejímž kořenům a vývoji se věnujeme v rubrice Historie – vycházela z představy, že lidé budou v mezinárodních stycích používat jediný, na základě racionálního plánu uměle vytvořený jazyk.  Ten by měl mít jednoduchou, zcela pravidelnou gramatiku, aby se jej každý mohl snadno naučit. Nijak by nepotlačoval jazyky národní, sloužil by naopak k ochraně jazyků malých národů. 

Snadno si dokážeme představit, jak by se život zjednodušil, kdyby se tato praktická myšlenka uskutečnila. S jedním jazykem, který bychom si osvojili bez větší námahy, bychom vystačili po celém světě. - Už žádné domlouvání posuňky, nohama a rukama, žádné trapné situace kvůli tomu, že nemáme jazykové vlohy. - Učení cizích jazyků by se stalo nadstavbou pro zájemce. Lidé by nemuseli utrácet peníze za  jazykové kurzy a ztrácet v nich čas. -  Mezinárodní organizace by mohly propustit armádu tlumočníků, protože jednací řeč by byla propříště jediná.  Ani podnikatelé by nemuseli utrácet za drahé překlady korespondence se zahraničními obchodními partnery. 

Zkrátka a dobře, je jen málo těch, kterým by zavedení mezinárodního pomocného jazyka nebylo prospěšné - a to jsou ti, kteří právě na různorodosti jazyků v mezinárodních stycích zakládají své živobytí  (tlumočníci, překladatelé, jazykové školy,...).

Esperanto plně vyhovuje ideálu jazyka, který by ke zmíněnému účelu mohl sloužit. Má jednoduchou, zcela pravidelnou gramatiku, která se vyznačuje logickou slovotvorbou. Jeho slovní zásoba je založena na slovech vybraných z hlavních evropských jazyků, přičemž mnohá z nich se používají mezinárodně a jsou tudíž dobře srozumitelná. 

Říká se, že naučit se Esperanto je šestkrát jednodušší než průměrný národní jazyk. -> stručný úvod do gramatiky

ESPERANTO-CZ 

Proč se v dnešní době učit esperanto?

Nebudeme tvrdit, že znalost esperanta Vám přijde vhod, až se v zahraničí budete na ulici ptát na cestu nebo objednávat jídlo v restauraci, ani že zvýší Vaše vyhlídky na  kvalitní zaměstnání. Je jasné, že lidé se většinou učí cizí jazyky právě proto, aby se v cizině běžně domluvili a aby získali na trhu práce větší cenu - řeknete si tedy možná, že učit se jazyk, který nic podobného nenabízí, není zrovna dvakrát praktické. Nemáte ale tak docela pravdu; umět esperanto má své výhody.

Největší z nich je ta, že máte možnost získat rychle známé po celém světě. Právě proto, že esperantistů je tak málo (ať už 100 tisíc nebo dva miliony), vždycky rádi uvidí někoho, s kým si mohou popovídat. Esperanto tak stále pomáhá navazovat nové a nové kontakty.

S hledáním můžete začít ve svém okolí. V každém větším městě u nás je esperantský klub; většinou se tam ale scházejí jen starší lidé. Pro mladé esperantisty je lepší seznamovat se po internetu, protože ten je naopak prostorem jejich vrstevníků. Nejrychlejší je napsat inzerát do některé esperantské seznamky na  dopisování nebo na některý odpovědět, popřípadě se podívat na různé chaty (obojí viz Odkazy).

Další výhodou je, že esperanto se mohou naučit i lidé, kteří nemají talent na jazyky. Stačí se podívat na náš stručný úvod do gramatiky a hned Vám bude jasné, proč se říká, že tento jazyk je šestkrát jednodušší než kterýkoli jiný. Naučte se tedy svůj první cizí jazyk. Pokud ho využijete tak, jak navrhujeme, konečně zažijete, jaké to je, domluvit se jinak než česky.

Esperanto je v neposlední řadě příjemné a zajímavé hobby. -  Pokud Vám jako takové připadá trochu extravagantní, nebudeme s Vámi souhlasit,  ale i pro Vás máme speciální  důvod, proč se jazyk naučit : udělejte se zajímavější pro své okolí. :-)    

ESPERANTO-CZ 

Časté dotazy   

Vedle otázky, k čemu vlastně je, učit se v dnešní době esperanto - na kterou se snažíme odpovědět níže - se lidé nejčastěji ptají na to, kolik lidí esperanto umí.

Jedinou 100% nespornou odpovědí je, že to nikdo přesně neví a vědět nemůže. Všechno, co máme, jsou odhady. Ty se mohou v jednotlivých zemích opírat např. o srovnání mezi počtem členů esperantských organizací a  lidmi, o kterých se ví, že esperantsky mluví, ale nejsou nikde registrovaní (- známí jsou např. proto, že navštěvovali kurzy, objednávají literaturu atd.)

Nejpesimističtější odhady se pohybují okolo pouhých sto tisíc lidí, optimistické pak počítají až se dvěma miliony. 

ESPERANTO-CZ 

Stručný úvod do gramatiky  

Všechna podstatná jména mají v singuláru koncovku -o, přídavná jména –a, příslovce od přídavných jmen odvozená –e. Infinitivy sloves končí na -i. Množné číslo u podstatných a přídavných jmen se utvoří připojením –j za koncovku –o resp. –a. Pády se vyjadřují předložkami, tvar slova se nemění, pouze tvar 4. pádu se tvoří připojením koncovky –n. 

Řekne-li se tedy přítel amiko, přátelský  je amika, přátelsky amike, přátelit se amiki.

Slovesa se časují zcela pravidelně, a to tak, že infitivní -i nahradíme pro minulý čas příponou -is, pro přítomný -as, a pro budoucí -os. Jednotlivé osoby vyjádříme zájmeny před slovesným tvarem. Ukažme si to na příkladu slovesa paroli (= mluvit). 

Slovotvorba je v Esperantu velmi jednoduchá a logická díky tomu, že od výchozího slova můžeme odvodit bezpočet dalších pomocí předpon a přípon. Např. předpona mal- značí pravý opak, malamiko je tedy nepřítel, přechylování zase probíhá záměnou koncového –o za –ino; patro=otec, patrino=matka, …

Slovní zásoba je odvozena především z latiny, moderních románských jazyků (hlavně francouzštiny) a jazyků germánských (hlavně němčiny a angličtiny), ale najdou se v ní prvky i z jiných jazyků.

Tolik stručný úvod. Pokud Vás zajímá víc, neváhejte a nahlédněte do naší internetové učebnice.