Narodil se 12. 4. 1903 ve Skalici na Slovensku jako František Veselý, druhé příjmení Krištof získal po svém nevlastním otci. Již v době studií se věnoval ochotnickému divadlu, později se učil herectví v soukromé škole Sidónie Rákossyové v Budapešti.

Začínal zpívat jako sborista v Budapešťském operetním divadle, souběžně vystudoval místní Státní hereckou školu. Vystřídal několik angažmá, aby nakonec zakotvil v Královském divadle v Budapešti. V roce 1931 přešel do Slovenského národního divadla, kde vystupoval pět sezón jako mladokomik a se stal velmi oblíbeným operetním hercem a zpěvákem v klasické operetě (Země úsměvů, Veselá vdova, Polská krev, Netopýr).V roce 1937 ho divadelní ředitel a komik Jára kohout angažoval na dvě sezóny do pražského Švandova  divadla. Počátkem roku 1940 se vrátil zpět na Slovensko, opět na scénu SND, kde sklízel úspěchy hlavně v lidových operetách Gejzy Dusíka: „Modrá ruža“, „Pod cudzou vlajkou“ , „Turecký tabak“, „Osudný valčík“, „Tajomný prsteň“ (Všechny byly uvedeny v letech 1939 – 1944). Po osvobození byl, zatčen a nějakou dobu pracoval v pracovním táboře v Novákách.

V roce 1946 působil na bratislavské Nové scéně, kde rovněž hrál, režíroval a byl uměleckým vedoucím operetního souboru. V padesátých letech režíroval např. Dusíkovy operety „Zlatá rybka“, „Hrnčiarský bál“ a „Dvorná loža“). Na Nové scéně setrval až do roku 1965, kdy odešel na odpočinek. Napsal také své memoáry, s názvem Moja cesty s piesňou, které vyšly až v roce 2005.

F. K. Veselý se úspěšně uplatnil také jako filmový herec v českých filmech. Před kameru jej přivedl režisér Vladimír Slavínský, v jehož lidových veselohrách sklízel velké úspěchy -  poprvé v hudební veselohře Uličnice natočené podle stejnojmenné operety Járy Beneše (1936). Do roku 1940 ještě hrál a zpíval ve filmech: Rozkošný příběh; Děvčátko z venkova; Falešná kočička; Slečna matinka, Svatební cesta, Bílá vrána, Pán a sluha; Dědečkem proti své vůli, Paní Kačka zasahuje; Adam a Eva. Později si zahrál již jen epizodní role ve slovenských filmech Štvorylka a Siedmy kontinent. Ještě v roce 1966 vystoupil v jedné z hlavních rolí TV filmu Škandál v Melodias banke podle scénáře M. Lasicy a J.Satinského.

   F. K. Veselý byl v třicátých až padesátých let nejpopulárnějším slovenským zpěvákem. Jeho diskografie je velice obsáhlá, v letech 1936 – 1953 natočil několik stovek nahrávek a žánrově pokrývá oblast od lidovky, přes operetní a divadelní melodie až po taneční písně a písně swingového typu. Poprvé stanul v nahrávacím studiu firmy Ultraphon v roce 1936, kdy natočil s Orchestrem Osvobozeného divadla své prvé snímky. (Na etiketách těchto gramodesek bylo uvedeno pouze „Ultraphon orchestr řídí Marco Baben).

Nejčastěji nahrával původní melodie Gejzy Dusíka, Júliusa Móžiho, Roberta Hrebenára, Viliama Kostky a dalších slovenských autorů. Své snímky natáčel většinou v Praze, s předními orchestry, jako byly kapely R. A. Dvorského nebo Dola Daubera, pro firmu Esta natáčel většinou s cikánskými kapelami Jojo Galbavého či Jožky Pihíka (v letech 1937 a 1938). V roce 1938 natáčel ve Vídni několik nahrávek za doprovodu tanečního orchestru Harryho Sandauera. Téhož roku natočil také dvě písně v češtině, do té doby natáčel své písně pouze ve slovenštině. V roce 1939 pokračoval v natáčení v češtině, hlavně písní z operet, ve kterých v té době účinkoval ve Švandově divadle v Praze. Ve slovenštině pak natočil krom melodií z operety Modrá ruža také slovensky zpívané písně s nacionalistickými texty.

V roce 1940 natočil jen osm snímků za doprovodu Orchestru Karla Vlacha. Následující rok  natáčel opět za doprovodu orchestru R. A. Dvorského či Josefa Venclů, všechny vyšly na etiketě Telefunken. V letech 1942 - 1944 natáčel své snímky krom Prahy i v Bratislavě s rozhlasovým orchestrem. Po válce natáčel své snímky opět v Praze, v letech 1945 – 1947 natáčel s kapelami Jaroslava Maliny, Gustava Broma nebo Karla Vacka.  Na přelomu čtyřicátých a padesátých let už nahrával natrvalo v Bratislavě, tato část jeho "nahrávací" kariéry se uzavřela v roce 1953. Mezi jeho největší hity patřily např. písně: Ja som optimista, Saigon, Jaj, Zuzka, Zuzička, Za niekolko dní, Miluška moja, Stupavská krčma, Modrá ruža, Biele margaréty, Nečakaj ma už nikdy, Zatancuj si so mnou, Skor než odídeš, Prečo sa máme rozísť a mnoho dalších Poslední nahrávku natočil v roce 1976 (duet s Helenou Vondráčkovou Klobúk prvého milovníka.

Zemřel v roce 1977.

Dostupné desky:
František Krištof Veselý - Ja viem všetko (Radioservis)
František Krištof Veselý - Tatranský expres (Radioservis)
Gejza Dusík - Tá pieseň pôjde v šíry svet (Radioservis)